Podílové spoluvlastnictví
Jednou se zásadních změn, ke kterým dochází, je pohled na podílové spoluvlastnictví. NOZ je v pohledu na spolu podílové vlastnictví značně benevolentnější než původní občanský zákoník. Podle starého občanského zákoníku byl spoluvlastník před prodejem povinen nabídnout svůj podíl ostatním spoluvlastníkům. Teprve v případě, že o jeho podíl neprojevili zájem, směl ho nabídnout k prodeji dalším osobám. Tuto úpravu NOZ mění. Nově tedy bude platit, že povinnost nabídnout před prodejem svůj podíl ostatním spoluvlastníkům platí pouze v případě, že spoluvlastnické právo vzniklo na základě závěti či jiným podobným způsobem. Navíc i v tomto případě platí, předkupní právo pouze po dobu 6 měsíců od vzniku podílového vlastnictví. S ohledem na přechodná ustanovení NOZ bude však tato úprava v plné míře platit až od ledna 2015. Jak se tato úprava projeví v běžném životě, si ukážeme na následujících příkladech.
Příklad:
Paní Horáková zdědí se svým bratrem podíl na činžovním domě v Praze. Přičemž každý má na tomto domě 50% podíl. Po dobu tří let se budou tento dům společně spravovat. Pak se bratr paní Horákové dostane do tísnivé finanční situace a rozhodne se svůj podíl prodat. Jelikož od nabytí dědictví uplynuly 3 roky není již jeho povinností nabízet svůj podíl ke koupit přednostně paní Horákové.
Rozhodování spoluvlastníků o hospodaření se spoluvlastnickými podíly řeší NOZ velmi demokraticky. Platí totiž, že rozhodující je názor většiny a ostatní spoluvlastníci se musí podřídit. Toto platí ovšem pouze za podmínky, že všichni spoluvlastníci byli k rozhodování přizváni.
Příklad:
Po smrti pana Vlčka, zdědili jeho tři synové stejným podílem rodinný dům. Každý tedy vlastní 1/3 podílu. Dva z nich v něm chtějí bydlet, třetí má zájem dům pronajímat. Rozhodující je v tomto případě názor většiny. Třetí spoluvlastník však má nárok na vyplacení 1/3 částky, kterou by spoluvlastníci získali, kdyby dům pronajímali.
Jiná pravidla však platí, jedná-li se o zásadní změny např. rekonstrukci či přestavbu domu. Také v tomto případě je nutné, aby spoluvlastníci svolali schůzi a o rekonstrukci či přestavbě hlasovali. Ke schválení je však nutná dvoutřetinová většina hlasů. To ale neznamená, že by přehlasovaní účastníci neměli možnost se tomuto rozhodnutí bránit. Např. v případě, že nemají dostatečné finanční prostředky na financování výše uvedené rekonstrukce a rekonstrukce by jim tak způsobila závažnou újmu. Mohou se samozřejmě obrátit na soud a domáhat se jeho rozhodnutí. Povinností soudu je pak rozhodnout tak, aby všichni spoluvlastníci nemovitosti byli, co nejlépe uspokojeni. Lhůta, kdy se může přehlasovaný vlastník obrátit na soud je poměrně krátká a to pouhých 30 dnů.
Příklad:
Pan Svoboda vlastní spolu s p. Syntou rodinný dům. Přičemž pan Svoboda vlastní 4/5 a pan Synta 1/5 podílu. Pan Svoboda chce dům zásadním způsobem zrekonstruovat, s čímž p. Synta nesouhlasí a ani nemá zájem podobnou rekonstrukci financovat, jelikož mu to jeho současná finanční situace neumožňuje. Jelikož p. Svoboda vlastní více jak 2/3 podíl na RD, je v takovém případě rekonstrukce schválena, a ze zákona platí, že každý ze spoluvlastníků nese její náklady dle výše svého podílu. Pan Synta však má možnost obrátit se na soud s tím, že financováním rekonstrukce by se musel zadlužit a tím by mu vznikla závažná újma. Soud pak rozhodne, zda p. Svoboda ponese náklady na rekonstrukci sám, nebo zda je ve výši svého podílu ponese i p. Synta a to přesto, že by se musel zadlužit.
Za KOVA Reality s.r.o.
Kateřina Zapadlíková
Asistentka
Jazyky: čeština, angličtina
